Cévní mozková příhoda (mrtvice)

Specializace pracoviště

Mrtvice není jedna diagnóza. Podle typu a rozsahu poškození mají pacienti směřovat do center s různou mírou odbornosti.

U cévní mozkové příhody nejde o to, aby každý pacient skončil v nejvyšším typu centra. Důležité je, aby se co nejrychleji dostal na pracoviště, které úrovní specializace odpovídá jeho stavu a dokáže poskytnout potřebnou léčbu.

• **Komplexní cerebrovaskulární centrum** – zaměřuje se na pacienty s nejtěžšími formami mrtvice nebo ty, kteří potřebují vysoce specializované výkony (mechanickou trombektomii, neurochirurgický zákrok nebo intenzivní neurokritickou péči).

• **Iktové centrum** – poskytuje specializovanou péči většině pacientů s mrtvicí. Provádí rychlou diagnostiku, nitrožilní trombolýzu a další standardní léčbu. Pokud pacient potřebuje výkon, který iktové centrum nezajišťuje, je převezen do komplexního cerebrovaskulárního centra.

• **Nemocnice s neurologickým oddělením bez statutu centra** – pacienti sem bývají přijati zejména tehdy, pokud je specializované centrum příliš daleko, jejich stav neumožňuje delší transport nebo jsou po akutní léčbě překládáni k další hospitalizaci.

• **Nemocnice bez neurologického oddělení** – akutní léčba mrtvice by v nich neměla probíhat. Pacient se sem může dostat při nejasné diagnóze, z jiných závažných zdravotních důvodů nebo po přeložení z centra k následné péči.

Počet pacientů

Čím více případů zdravotnický tým léčí, tím větší má zkušenost.

V grafu vidíte obvyklý počet pacientů s cévní mozkovou příhodou na jednu nemocnici.

Započítáni jsou pacienti s těmito diagnózami:

• Subarachnoidální krvácení (cca 3 % případů) – krvácení na povrchu mozku

• Intracerebrální krvácení (cca 9 % případů) – krvácení uvnitř mozku

• Mozkový infarkt (cca 70 % případů) – ucpání cévy krevní sraženinou

• Přechodné mozkové ischemické záchvaty a příbuzné syndromy (cca 18 % případů) – dočasné ucpání cévy

Vyšší počet léčených pacientů obvykle znamená více zkušeností zdravotnického týmu s diagnostikou a léčbou mrtvice. Samotný počet pacientů ale nevypovídá o kvalitě péče – důležité jsou i další ukazatele, například rychlost zahájení léčby nebo počet úmrtí pacientů do měsíce od zahájení léčby.

V Česku každý rok cévní mozková příhoda postihne kolem 25 tisíc pacientů.

Vážnost stavu pacienta

Těžké případy by měla léčit centra vysoce specializované komplexní cerebrovaskulární péče.

Tento ukazatel popisuje závažnost zdravotního stavu pacienta s cévní mozkovou příhodou (CMP) ve chvíli, kdy ho do péče převzala nemocnice.

K popisu stavu se používá mezinárodně uznávaná stupnice NIHSS (National Institutes of Health Stroke Scale). Slouží k posouzení neurologického poškození, pomáhá rychle odhadnout rozsah dopadu na mozek a předpovědět další vývoj.

Stupnice NIHSS má 42 stupňů, které se přiřazují podle neurologických příznaků. Hodnota 0 znamená, že nedošlo k neurologickému postižení. Nejvyšší hodnota 42 bodů označuje těžké postižení.

Délka pobytu v nemocnici

Delší hospitalizace nemusí znamenat, že by nemocnice poskytovala nižší kvalitu péče. Naopak nejspíš pečuje o náročnější případy.

V grafu vidíte počet dní, který průměrný pacient s cévní mozkovou příhodou stráví v nemocnici.

Délka hospitalizace závisí především na rozsahu mrtvice, zdravotním stavu pacienta a případných komplikacích i na potřebě následné rehabilitace. Kratší ani delší hospitalizace sama o sobě nevypovídá o kvalitě poskytované péče. Hodnota za celou ČR je vážený průměr přes všechny pacienty.

Riziko úmrtí do jednoho měsíce

Čím nižší množství pacientů umírá do měsíce od mrtvice, tím kvalitnější péči nemocnice poskytuje.

Toto je jeden z nejdůležitějších ukazatelů kvality péče. Vyčísluje riziko úmrtí během 30 dnů od přijetí pacienta do péče, a tím ukazuje, jak úspěšná je nemocnice v léčbě mrtvice.

Nemocnice pečují o pacienty v různém zdravotním stavu, a proto by nebylo fér je mezi sebou srovnávat. Proto je do ukazatele započítán rozdílný věk pacientů, závažnost poškození mozku, jejich další onemocnění i jiné faktory, které mohou výsledek léčby ovlivnit. Jedná se o tzv. standardizovanou letalitu. Díky tomu lze nemocnice mezi sebou spravedlivě porovnávat. Hodnota za celou ČR je vážený průměr přes všechny pacienty.